Pryskyřník, který je a není pryskyřníkem

Předpověď na neděli měla být deštivá. Přesto ráno věstilo spíše slunečný den. Lehl jsem si tedy na zahradě a pořídil pár obrázků kvítků, které nám tu kvetou. Tentokrát jsem se zaměřil na Orsej jarní.

Orsej jarní

Orsej jarní (Ficaria verna) je vytrvalá poměrně hojná jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Pochází ze západní Asie a je rozšířená po celé Evropě. Zavlečena byla i do severní Ameriky. Setkat se s ním můžeme na vlhkých a stinných místech, roste ve světlých listnatých lesích, loukách, březích potoků ale i v zahradách. Roste od nížin až do podhorských oblastí. Má rád půdu bohatou na dusík. V nejnižších polohách může být zaměňován se vzácnějším Orsejem blatoucholistým (Ficaria calthifolia).

Dorůstá velikosti asi 20–30 cm. Lodyha je poléhavá lysá, často se větví. Řapíkaté listy jsou ledvinovitého až srdčitě vejčitého tvaru vroubkované, leské a lysé. V jejich paždí se vytváří kořenové hlízky do kterých ukládá zásobní škrob. Jejich pomocí se rostlina může vegetativně rozmnožovat.

Květ je pravidelný oboupohlavný. Je žluté až zlatavé barvy s 8 až 12 nepřekrývajícími se lístky a velkým množstvím tyčinek. Rostina kvete od března do května. Koncem května celá nadzemní část usychá a do dalšího roku zůstávají pouze plody a kořenové hlízky. Plodem orseje je nažka, která ale bývá zakrnělá (pokud rostlina vytváří podzemní pacibulky). Hlízky jsou pro svůj obsah roznášeny mravenci

Pro vysoký obsah vitamínu C se z orseje připravoval salát. To je ale možné jen do doby, než rostlina vykvete. Poté obsahuje velké množství jedovatých látek. Ty dráždí pokožku, při požití vyvolávají křečovité průjmy. Mohou poškodit ledviny.

Bylina se dříve používala k léčení hemoroidů, křečových žil nebo bradavic. Ve středověku byla považována za účinný nástroj proti kurdějím.

V zahradě nám orseje kvetou hojně každý rok. Prý jsou symbolem nekulturních porostů. Je fakt, že krávu za domem nepasu. Na anglický trávníček (rozumněj, pravidelné, téměř denní drásání sekačkou) si také nepotrpím. :)

A proč takový název článku? To je jednoduché. Nevím proč, ale dlouho jsem si tuto rostlinku pletl s pryskyřníkem.

Související články:

1. Za Kandíky na Medník Začalo jaro. Hezké dny střídají ty horší, sluníčko střídá déšť....

Štítky: Příroda, Rostliny