Tak jsem asi propadl ježdění na prkně.

Doktoři zakázali lyže a tak jsem přemýšlel co s tím. Zimních hor jsem se nechtěl vzdát a tak jsem zvažoval zda si koupit běžky, nebo zkusit snowboard. Lyžování mám rád, s lyžemi jsem byl spokojen a zvláště druhému řečenému jsem léta odolával. Bohužel ale musím najít jinou cestu na kopec.

Minulý víkend jsem si od kamaráda půjčil prkno, že to tedy zkusím. Přece to nemůže být tak těžké, když na tom jezdí tolik lidí. :-) Dříve jsem navíc jezdíval na skateboardu tak snad mi to přidá nějaké to plus.

První den trávím osamělý na spojovačce mezi vlekem a lanovkou. Taková skloněná cesta, takže jsem jezdil jen rovně. A ono to šlo. Den druhý, opravdická sjedzovka. První jízdy a pády až začínám chápat jak navazovat obloučky. Najednou to jde i bez výletů na zem. Přecejen z bolestivého pádu mám větší strach než z jízdy samotné. Za cca dvě hodiny ježdění už si troufám naskočit na poslední pomu dne. Ustál jsem to a tak si říkám, „jó to bude asi ta náhrada lyží.“

Bilance prvního ježdění, 2× po dvou hodinách víc na prkně než na zemi. Spadl jsem tak pětkrát za oba dny. Jsem nadšen ikdyž tolikrát jsem pěšky do kopce už dlouho nešel. Navíc dobrovolně.

V průběhu týdne, povzbuzen prvními úspěchy a vyzbrojen radami kolegů a kamarádů riderů, vyrážím na nákup. Prodavače v obchodě trápím asi hodinu více, či méně smysl dávajícími otázkami až je výbava na světě. Z obchodu odcházím o pár tisícovek lehčí, zato bohatší o board Ride Antic 157, vázání Ride EX 08 s kovovým šasí a botičky Prion. Nemůžu se dočkat víkendu, až prubnu vlastní nářadí.

Je sobota a stojím zase na sjezdovce. Zjišťuji, že board je živější než ten, který jsem měl půjčený minulý víkend. Je přecejen kratší a ani boty nemám o dvě čísla větší. Musím na něj méně tlačit jinak se to přetáčí. Postupně začínám chápat jak na to. Prkénko moc rádo točí. Padám sice víc, ale zase jsem si více zajezdil. Na vleku už jezdím normálně. Jsem líný chodit pěšky a když mi to jde … :-)

On ten snowboarding zase nebude tak špatný. Navíc zjišťuji, že když sebou u vleku řízne člověk na prkně, nekoukají na něj ostatní jako na pitomce. Vypadá to, že to bylo chtěné, zvlášť když si pak začnu rozdělávat vázání abych mohl jít k vleku. Na lyžích bych byl za blba.

No co, asi mě to chytlo.

Související články:

Žádné nejsou.

Štítky: ,

Hodnocení: Jen ztráta časuDalo se to číst (Zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

2 komentáře(ů) k “Já a prkno”

  1. Luboš CZECH REPUBLIC napsal:

    jen tak dál.

    Luboš

    Odpovědět

    Matlas UNITED STATES odpověď Leden 19th, 2009 13:01:

    Díky. Zatím mě to celkem baví. Prkno jezdí úplně samo. Včera jsem si bezva zajezdil v Příchovicích.

    Odpovědět

Zanechte komentář

Povolené značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>